Ze všech svých protikandidátů mám největší zkušenosti s politikou jak na komunální úrovni, tak krajské i té nejvyšší v Senátu, kde jsem byla v letech 2004-2010.
Díky mému působení na radnici ve funkci starostky Mariánských Hor a Hulvák znám a umím řešit problémy obyčejných lidí. V Senátu jsem pomohla tyto poznatky přenášet do zákonů tak, aby byly jednoduché a srozumitelné.
Umím jednat s lidmi, jsem komunikativní, empatická,ale nebojím se jít do konfliktu, když cítím, že mám pravdu. Mé názory jsou kontinuální.
Nikdy jsem nebyla a ani nebudu “politická hvězda”, pořád budu ta “holka z Ostravy”, která říká, co si myslí, a za tím si stojí.
Lidé potřebují mou podporu a já jejich. Kandiduji jako nezávislá kandidátka za hnutí Zdraví Sport Prosperita. Znáte mě, volte mě.
Senátor či senátorka by se měl stoprocentně zúčastňovat schůzí Senátu a rovněž aktivně pracovat v příslušných výborech a klubech. Pokud bych si mohla vybrat, ráda bych se začlenila do hospodářského výboru, kde jsem působila v letech 2008-2010.
V těchto mimořádně důležitých volbách by díky špatné atmosféře ve společnosti ve vztahu k vládní koalici mohli uspět nezávislí a nezařazení kandidáti, kteří nejsou ovládáni svými stranickými sekretariáty. Myslím, že klub těchto budoucích senátorů a senátorek by udělal na zákonech kus dobré práce. Do takového klubu bych se ráda aktivně zapojila.
Od roku 1996 je Senát nedílnou součástí naší parlamentní demokracie. Aby měla práce v Senátu smysl, mělo by jeho složení být “v opozici” vůči Poslanecké sněmovně a tím tvořit jakousi pojistku proti někdy agresivní, či necitlivé, nekompetentní a neschopné vládě, jak to vidíme, bohužel, i dnes. ( A to se týká i bývalé vlády.)
K tomu je uzpůsobena volba do horní komory, kdy se co 2 roky obměňuje třetina senátorů a senátorek.
V poslední době se ukazuje trend, že je mezi kandidáty stále více nezávislých kandidátů. Jsou to většinou odborníci v různých profesích s vlastními názory a zdravým rozumem.
A to je dobře.
Senátoři nemohou prosazovat regionální zájmy. Do své práce mají promítat svou odbornost a ne, odkud pochází. Zvláště, když kandidují jinde, než žijí.
Je to prostě záležitost celostátní působnosti. Samozřejmě, senátoři a senátorky “ využívají” svého postavení k řešení problémů svého území, neboť mají blíže k poslancům či ministrům. Což není nic proti ničemu.
Jediné, co bych přenášela z regionu je zkušenost s vedením obce jako dlouholetá starostka.
Kdo vám tvrdí něco jiného a slibuje “hory doly” není seriózní kandidát.
Určitě je spousta zákonů, které by se měly aktuálně řešit. Já bych se ve spolupráci s dalšími starosty v Senátu a díky své dlouholeté práci v komunálu věnovala změně Zákona o volbách do zastupitelstev obcí č. 509/2001 Sb.
Z důvodu nespravedlivého poměrného systému se do zastupitelstev dostávají kandidáti, převážně lídři menších stran či hnutí s minimálním počtem hlasů. Důsledkem je složitě se skládající povolební koalice, neboť jednotlivci z různých uskupení pak hrají ony pověstné jazýčky na váhách, což může vést až k možnému nečestnému jednání vyjednávajících subjektů.
Proto by měli křesla zastupitelů získat kandidáti s nejvyšším počtem preferenčních hlasů tak, jak je určili voliči. Myslím, že by taková úprava zákona byla přínosem v každé obci a zvýšila tak nejen volební účast, ale i probudila větší zájem občanů o dění v jejich obci.
Kandiduji již po deváté i do zastupitelstva městského obvodu Ostrava – Mariánské Hory a Hulváky. Neumím dopředu odhadnout, jak volby dopadnou, takže nyní nebudu spekulovat.
Vím z vlastní zkušenosti, že lze skloubit práci senátorky i starostky, ale toto není primárně můj cíl. Pokud neuspěji, budu nadále pomáhat v obchůdku s kreativním zbožím mé šikovné dcery a těšit se z každodenních maličkostí, které přináší život.
Na závěr připomínám – kandiduji jako nezávislá za hnutí Zdraví Sport Prosperita s jejímž programem se plně ztotožňuji a kterému děkuji, že mi v těchto důležitých volbách věří.